Ref:
Já dlouho sním o té zemi tak krásné,
Dávno vím, že tam život můj zhasne,
Vím, já vím, že ta země je má,
Dávno vím, že ta země je ráj.
Slunce svit, ptáků zpěv, potůček v trávě,
Diamant rosy v ní třpytí se právě,
Koruny stromů pak zastíní zemi,
sejdu se se svými přáteli všemi.
Ref:
Za vlahých nocí a když luny svit,
Zakryje zemi v krásný třpyt,
Do země té já toužím zas jít,
o zemi drahé já nechci jen snít.
Ref:
Dneska už mě fóry ňák nejdou přes pysky
Stojím s dlouhou kravatou na bedně vod whisky.
Stojím s dlouhým vobojkem jak stájovej pinč.
Tu kravatu co nosím mi navlík soudce Linč.
®: Tak kopni do tý bedny ať panstvo nečeká
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká.
Do nebeskýho báru já sucho v krku mám.
Tak kopni do tý bedny ať na cestu se dám.
Mít tak všechny brdny od whisky vypitý.
Postavil bych malej dům na louce ukrytý.
Postavil bych malej dům a z okna koukal ven
a chlastal bych tam s Billem a chlastal by tam Ben.
®: Tak kopni do tý bedny ...
Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát.
Nemusel jsi dneska na týhle bedně stát.
Moh' si někde v suchu tu svoji whisky pít
nemusel si hochu na krku laso mít.
®: Tak kopni do tý bedny ...
Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil
nechtěl běžet dokavád se whisky nenapil
zatracená smůla zlá a zatracenej pech
když kůň cucá whisku jak u potoka mech.
®: Tak kopni do tý bedny ...
Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává
do krku ti zůstane jen dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok.
mám to smutnej konec - a whisky ani lok
®: Tak kopni do tý bedny ať panstvo nečeká
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká.
Do nebeskýho báru já sucho v krku mám.
Tak kopni do tý bedny
Máš má ovečko dávno spát
i píseň ptáků končí
kvůli nám přestal vítr vát jen můra zírá zvenčí
Já znám její zášť tak vyhledej skrýš
zas má bílej plášť a v okně je mříž
Ref:
Máš má ovečko dávno spát
a můžeš hřát ty mně můžeš hřát
Vždyť přijdou se ptát,
zítra zas přijdou se ptát
jestli ty v mých představách už mizíš
Máš má ovečko dávno spát
dnes máme půlnoc temnou
Ráno budou nám bláznům lhát
že ráda snídaš se mnou
Proč měl bych jim lhát že jsem tady sám
kdzž tebě mám rád když tebě mám rád
Když Sever válčí s Jihem a zem jde do války
a v polích místo bavlny teď rostou bodláky.
A ve stínu u silnice vidíš z Jihu vojáky,
jak se tu válej' v trávě a louskaj' buráky.
Ref:
Hej hou, hej hou, nač chodit do války.
Je lepší doma sedět a louskat buráky.
Hej hou, hej hou, nač chodit do války.
Je lepší doma sedět a louskat buráky.
Plukovník sedí v sedle, volá: "Yankeeové jdou!",
ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou.
Pan plukovník se otočí a koukne do dálky,
vidí tu slavnou armádu, jak louská buráky.
Ref:
Hej hou...
Až tahle válka skončí a jestli budem žít.
Své milenky a ženy pak půjdem políbit.
Když zeptají se: "Hrdino, cos' dělal za války?"
"Jo, flákal jsem se s kvérem a louskal buráky."
Pod tou skálou kde proud řeky syčí
tam kde ční červený kamení
žije ten co mi jen srdce ničí
toho já ráda mám k zbláznení
Často k nám chodívá s kytkou růží,
nejhezčí z kovbojů v okolí
vestu má ušitou z hadích kůží
bílej pás na něm pár pistolí
Vím že lásku jak trám lehce slíbí,
já ho znám srdce má děravý
ale já chci ho mít mně se líbí
bez něj žít už mě dál nebaví
Hned se ptá jak se mám jak se daří
kdy už prý mu to svý srdce dám
Na to já odpovím že čas maří
srdce blíž červený řeky mám
Když je tma a jdu spát, noc je černá
hlavu mám bolavou k závrati
Ale já chci mu být přesto věrná
Dokud sám se zas k nám nevrátí.
Lidé o níříkají,že je v lásce nestálá
ona zatím potají jediného v mysli má.
Na toho kdo klid jí vzal,
dnem i nocí čeká dál,
krásná,bláhová Dajána.
Srdce které zastesklo si
s úsměvem teď žal svůj nosí,
stále čeká,čeká dál,
o-o,o-o,o-o-o-o-o-o-o-o.
Ten,kdo klid jí navždy vzal,odešel si bůh ví kam,
Dajána má v srdci žal,žije marným vzpomínkám,
předstírá-li ve dne smích,
pláče v nocích bezesných,
krásná,bláhová Dajána
Srdce.......
Ospalá jde ulicí,nezbaví se lásky pout,
sny,jenž voní skořicí,sny,jenž nelze obejmout,
sama bude věčně snít,
nenalezne nikdy klid,
krásná,bláhová Dajána
Tmou zní zvony z dálky, o čem to milý sníš?
Hoří dál plamen války a ráno je blíž.
Já chci být stále s tebou, až trubka začne znít.
Lásko má, vem mě s sebou, ach ne to nesmí být.
Můj šál skryje proud vlasů, za pás pak připnu nůž,
poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž.
Tvůj kapitán tě čeká, pojď musíme už jít,
noc už svůj kabát svléká, ach ne to nesmí být.
Až vítr dým stočí, tvář zbarví pot a prach,
do mých dívej se očí, tam není strach.
Když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít,
hlavu vzal do svých dlaní, ach ne to nesmí být.
Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct,
každá chvíle je krátká a já nemám víc,
já nemám víc než tebe, můj dech jenom tvůj zná,
nech mě jít vedle sebe, pojď lásko má.
Déšť ti holka smáčel vlasy,z tvých očí zbyl prázdný kruh.
Kde jsou zbytky tvojí krásy,to ví dneska jenom Bůh.
Ref:
Z celé jížní eskadrony nezbyl ani jeden muž.
V Montgomery bijou zvony,déšť ti smývá ze rtů růž.
Na kopečku v prachu cesty leží i tvůj generál.
V ruce šátek od nevěsty,ale ruka leží dál.
Ref:
Tvář má zšedivělou strachem,zbylo v ní pár těžkých chvil.
Proužek krve stéká prachem,vlasy lepí jako jíl.
Ref:
Déšť ti šeptá jeho jméno,šeptá ho i listoví.
Lásku měl rád víc neži život,to ti nikdy nepoví.
Ref:
Na břehu Niagary, stojí tulák starý,
na svou první lásku vzpomíná.
Jak tam stáli spolu, dívali se dolů,
až jim půlnoc spadla do klína.
Ref:
Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci,
komu vášeň v srdci hárá,tomu není pomoci,
komu vášeň v srdci hárá,tomu není pomoci.
Střemhlav do propasti padá proud,
na něm vidím tebe děvče plout,
škoda že ten přelud krásný nelze obejmout,
škoda že ten přelud krásný nelze obejmout.
Osud tvrdou pěstí, zničil lidské štěstí,
i ten nejkrásnější jara květ
i ten kvítek jara vzala Niagára
ta jej nenavrátí nikdy zpět.
Ref:
Co skrýváš za víčky a plameny svíčky,
snad houf bílých holubic nebo jen žal?
Tak skončil ten prvý den,zmáčený krví,
ani pouťovou panenku nezanechal.
Ref:
Otevři oči,ty uspěchaná,dámo uplakaná,
otevři oči,ta hloupá noc končí a mír je mezi náma.
Už si oblékni šaty i řetízek zlatý
a umyj se,půjdeme na karneval.
A na bílou kůži ti napíšu tuší,
že dámou si byla a zůstáváš dál.
Palmy se kývají, z krčmy zní opilé hlasy,
vítr se pohrává s vlajkou pruhů a hvězd,
blyští se bodáky, hlavně a tankové pásy,
víří bílý písek vyprahlých slaných cest.
Ref:
Quantanamo, hejá, Quantanamo,
Quantanamo, hejá, Quantanamo,
Quantanamo, hejá, Quantanamo,
Quantanamo, hejá, Quantanamo!
Dál k moři táhnou se šedivé pruhy drátů,
vítr se pohrává s vlajkou pruhů a hvězd,
bodáky, tanky a vojáci Spojených států
víří bílý písek vyprahlých slaných cest.
Ref:
Whiskey na rtech chladí a zároveň ohnivě pálí,
na polích zraje třtina a schne sláma,
moře se valí a příboj se tříští o skály,
harmonika zpívá písničku Quantanama.
Ref:
To bylo v Dakotě vo vejplatě, whisky sem tam pašoval,
aže sem byl sám jako kůl v plotě, s holkou sem tam špásoval.
Šel sem s ní v noci, kde vede stezka vokolo červenejch skal,
než sem jí stačil říct že je hezká, zpěněnej býk se k nám hnal.
Povídám, jupí, čerte, jdi radši dál, pak jsem ho ze rohy vzal. ( a zahodil )
udělal přemet a jako tur řval, do dáli upaloval.
To bylo v Dawsonu, tam v saloonu, a já jsem zase přebral. ( jako vždycky)
Všechny sví prachy sem měl v talónu, na život jsem nadával.
Zatracenej život, čert by ho spral, do nebe sem se rouhal.
Než jsem se u báru vzpamatoval, Belzebub vedle mě stál.
Povídám,....
Jó, rychle oplácí tenhleten svět, než bys napočítal pět, (šest)
ďáblovým kaňonem musel sem jet, když sem se vracel nazpět.
Jak se tak kolíbám, uzdu v pěsti, schylovalo se k dešti,
Belzebub s partou stál v prostřed cesty, zavětřil jsem neštěstí.
Povídám, jupí, čerte jdi radši dál, potom mě za nohy vzal,
udělal jsem přemet a jako tur řval, do dáli upaloval.